Recenze: H. C. Cutler a Dalajláma - Cesta ke štěstí v práci
"Zdá se, že pro štěstí člověka je mnohem důležitější jeho způsob vnímání světa než objektivní okolnosti jeho života.“ Citovaný Ed Diener, profesor psychologie na Ilinoiské univerzitě, shrnuje předchozí větou své vědecké poznatky založené na zkoumání faktorů ovlivňujících oblasti lidského štěstí a subjektivního blaha a vlastně tak podtrhuje celkový obraz buddhistického pohledu na věc.
Jak H. Cutler dále ve své knize psané na základě rozhovorů s dalajlámou k tomuto tématu uvádí:,„Nejnovější výzkumy v oblasti lidského štěstí konvergují s dalajlámovou moudrostí, založenou na starobylé buddhistické filosofii – začínáme se obracet ke svému nitru, přetvávřet své postoje a názory.“ Dalajlámova formulace obecně platných přístupů k práci sám se sebou je v knize podpořena výsledky prací nejrůznějších odborníků zabývajících se studiem psychologie, a to zejména oblastech souvisejících s potřebami naplnění člověka v zaměstnání či v práci. Kniha tak poskytuje esenciální náměty ke každodenním cvičením, jenž mohou podstatnou měrou přispět ke změně skutečně takříjíc ze dne na den. Lidsky se kniha dotýká mnoha témat, která jsou převážné většině z nás velice blízká. Nespokojenost v práci, lidé kolem nás, vydělané peníze, faktory jako jsou nuda a výzva, různé způsoby pojetí práce (zaměstnání, kariéra či poslání), sebepoznání, volba práce a uspokojení z vykonávané činnosti - to vše je jen velmi zevrubným průeřzem témat, která jsou v knize diskutována. Za všechny kapitoly bych detailně zmínila a vřele doporučila pasáže s inspurativní debatou na téma identifikace s vlastní prací a téma ponoru (teorie “flow“, Mihaly Czikesmihaly). Osobně mě nejvíc z celé knihy uchvátila finální kapitola s rozborem na téma „produktivní práce“. Považujeme obecně práci buddhistického mnicha (tedy práci samotného dalajlámy) za produktivní? Jaké jsou tradiční pohledy na tuto tématiku v západním světě? Jak na svou práci z této perspektivy nahlížejí jiné kultury z dalších zemí? Může naše subjektivní vnímání „produktivity“ naší práce přispívat výraznou měrou i k pocitu štěstí a naplnění při jejím výkonu? Navíc, když sám dalajláma vesele prohlašuje: „Vlastně nedělám nic.“ Když jsem sama v sobě pokračovala s rozborem těchto myšlenek, nezbytně nutně jsem byla konfrontována s druhem otázek typických pro ženy v „produktivním“ věku v západní civilizaci. Je práce v domácnosti, práce pro rodinu a výchova dětí obecně považována za produktivní? Jaké jsou možnosti vnitřního uspokojení z práce, která klade vysoké nároky na organizační schopnosti, finančně a emočně stabilní zázemí a vlastně „neprodukuje“ žádný zisk? Přes to všechno, v obecné rovině nejde popřít skutečnost, že existence naší společnosti a její přežití jako biologického druhu stojí de facto především na práci, kterou bychom zřejmě při tomto pohledu ne všichni zařadili do oblasti tzv. „produktivní“ práce (nepovažujeme-li za produktivní samotnou činnost produkce lidí jako pracovní proces). Nejen z důvodů uvedených výše, vřele bych doporučila knihu H. Cutlera jako pracovní pomůcku k rozvoji sebereflexe a také pro konfrontaci individuálních vnitřních konfliktů s buddhistickým pohledem na věc. Někdy prostě opravdu stačí se podívat na problémy běžného života z úplně jiné perspektivy. A díky tomu si možná uvědomíte mnoho nových „zásadních“ a svou podstatou vlastně jednoduše lidských argumentů, které vás dovedou ke změně svých postojů a tomu, že i ve vaší práci můžete být šťastní a každý další den šťastnější. (detaily: kniha vyšla v nakladatelství: Pragma, ISBN: 80-7205-190-3) |
